Lenguas en México - Náhuatl

escrito por Vendula Hingarová
Dialektologie nahuatlu
V současné době lze u nahuatlu stejně jako u ostatních indiánských jazyků v Mexiku pozorovat opačný vývoj regionálních variant jazyka (dialektů), než jaká je tendence u jazyků národních. V případě státem podporovaných jazyků má areálová variabilita tendenci ubývat ve prospěch standardního jazyka. Na této skutečnosti se podílí celá řada faktorů, které v případě nahuatlu chybí, jakými je například vliv medií, podpora jednotné standardizované normy jazyka v procesu vzdělávání a úředním styku, stírání komunikačních vzdáleností mezi mluvčími z různých regionů apod.
Pro nahuatl je charakteristická bohatá dialektální variabilita (např. divergence přízvuku, lexikálních i gramatických jednotek). Varianty nahuatlu jsou rozčleněny do tří hlavních oblastí: centrální, východní a západní periferní /dle U. Canger/.

Linguisté ze Summer Institute of Linguistics vytvořili podrobnější klasifikaci nahuatlu a navrhují 28 nářečí nahuatlu.
Náhuatl, Puebla, SierraNáhuatl, Istmo-Pajapan
Náhuatl, GuerreroNáhuatl, Huaxcaleca
Náhuatl, Huasteca, EsteNáhuatl, Puebla Sureste
Náhuatl, Istmo-MecayapanNáhuatl, Ometepec
Náhuatl, CoatepecNáhuatl, Temascaltepec
Náhuatl, ClassicalNáhuatl, Huasteco Oeste
Náhuatl, Puebla NorteNáhuatl, Ixhuatlancillo
Náhuatl, MichoacánNáhuatl, Oaxaca Norte
Náhuatl, Puebla CentralNáhuatl, Santa María La Alta
Náhuatl, TabascoNáhuatl, Durango
Náhuatl, TetelcingoNáhuatl, Orizaba
Náhuatl, TenangoNáhuatl, Tlamacazapa
Náhuatl, TlalitzlipaNáhuatl, Istmo-Pajapan
Náhuatl, Istmo-CosoleacaqueNáhuatl, Huaxcaleca
Pipil (1)
Pipil [Ppl] (El Salvador)
Historicky se variabilita nahuatlu prohlubuje od příchodu evropských kolonistů a od ustanovení koloniálního řádu v 16.století. Existovala již ale mnohem dříve, jak dokazují zmínky v řadě koloniálních dokumentů, nicméně pádem aztécké říše došlo k postupnému vytlačení nahuatlu z pozice oficiálního a administrativního jazyka, a nahuatl se stal pouze lokálním jazykem v indiánských komunitách. Centrální oblasti bývalé aztécké říše byly tlaku jazykové asimilace vystaveny nejvíce, protože se Tenochtitlán stal správním centrem kolonie, a následně se v něm koncentrovala španělsky mluvící společnost. Nahuatl se uchoval především v oblastech vzdálenějších od bývalého centra říše Aztéků a právě geografická vzdálenost se výrazně promítla do jeho variability.
Variabilita nahuatlu je způsobena nejen geografickou izolací mluvčích nahuatlu, ale je také posílena skutečností, že jazyk není používán k širší komunikaci na institucionální a regionální úrovni. Oblasti s koncentrací mluvčích nahuatlu tvoří osamocené enklávy, kde komunikace v indiánském jazyce probíhá výlučně v omezeném kontextu na lokální úrovni. Výsledkem toho je, že má každá obec vlastní formu jazyka lišící se od formy jazyka sousední obce, což výrazně přispívá k jazykové diferenciaci. Na institucionální úrovni je pro nahuatl charakteristická nepřítomnost komunikace v písemné či orální formě na meziregionální úrovni.
Jak ukazují má data získaná z dotazníků pro bilingvní učitele, variabilita není z perspektivy samotných mluvčích nahuatlu považována za problém. Učitelé byli dotázáni, zda registrují variabilitu jazyka ve své komunitě, a zda mají zkušenosti s variantami nahuatlu z jiných oblastí. Všichni dotazovaní se shodují na tom, že existují různé varianty nahuatlu (uvádějí především rozdíl v intonaci, výslovnosti a existenci odlišných lexikálních výrazů). Variabilita nahuatlu není považovaná za problematickou právě proto, že nahuatl není aplikován ke komunikaci mimo lokální prostředí, ani není používán v písemném projevu samotnými mluvčími. Pouze jeden učitel uvedl, že se setkal s negativní percepcí své varianty nahuatlu, a to u svých žáků, kteří se smáli jeho výslovnosti a žádali ho, aby na ně hovořil španělsky.
Současná bohatá variabilita nahuatlu klade před entolingvisty a pedagogy náročný úkol při produkci didaktických materiálů a při podpoře programů gramotnosti pro jeho mluvčí. Variabilita nahuatlu je v jistém smyslu považována za překážku k vytvoření jednotné standardizované normy, která by mohla fungovat pro komunikaci na regionální a administrativní úrovni. K tomu přispívá i fakt, že volba abecedy a ortografické normy indiánských jazyků je předmětem dlouholetých sporů, do kterých se promítají zájmy státních vzdělávacích institucí, mluvčích indiánského jazyka a v neposlední řadě i organizace SIL. V případě nahuatlu neexistuje shoda v užívání jednotné ortografické normy (např. psaní k místo c, dále ua/wa místo hua, zaznamenání rázu apod.). Školní materiály vydávané mexickým ministerstvem školství /SEP/ jsou publikovány ve čtyřech variantách nahuatlu. Bibla byla přeložena náboženskou organizací Wicleff Bible Translators dokonce do 15 variant nahuatlu.
V této souvislosti není překvapující, že zájemci o osvojení tohoto jazyka narážejí na pochopitelné obtíže. Jak konstatuje přední expert na současný i klasický nahuatl Michel Launey v předmluvě učebnice gramatiky klasického nahuatlu, pro vysoký počet a rozmanitost dialektů není možné sestavit standardní učebnici moderního nahuatlu. Zájemcům doporučuje poněkud obtížnou cestu – osvojit si základy klasického nahuatlu, který je nejblíže kterékoliv variantě nahuatlu.


Centro de Estudios Ibero-Americanos, Facultad de Filosofía y Letras, Universidad Carolina de Praga
http://sias.ff.cuni.cz/       http://www.ff.cuni.cz/