1/10
Vítejte v nahuaské vesnici na východě Mexika! Tepecxitla znamená v nahuatlu U úpatí hory. Žijí zde hlavně mluvčí nahuatlu. Většina žen nad 30 let nehovoří španělsky. Učitelé ze základní bilingvní školy vytvořili ceduli v roce 2006. Text napsali jen ve španělštině.

Indiánské jazyky - Nahuatl

sepsala Vendula Hingarová
Nahuatl je řazen do juto-aztécké jazykové rodiny. V současnosti je geograficky nejrozšířenějším a nejpočetnějším indiánským jazykem v Mexiku. Čítá kolem jednoho a půl milionu mluvčích. Mluvčí nahuatlu tvoří 24% všech mluvčích indiánských jazyků v Mexiku.

Potkat mluvčí nahualtu v Mexiku není tak obtížné, neboť ve větších městech jich žijí tisíce. Problém ale asi bude slyšet je mluvit nahuatlem, neboť nepsaným pravidlem u mluvčích indiánských jazyků je, že jakmile se opustí rodná hrouda, hovoří se jen a jen španělsky. Abyste slyšeli mluvený nahuatl, museli byste zajet do horských oblastí v např. v Sierra Madre Occidental ve státě Veracruz a Hidalgo.
Jazyk Nahuatl
V odborné literatuře se můžeme setkat se třemi různými označeními: nahuatl, mexicano a aztéčtina. Předhispánští Aztékové svůj jazyk nazývali nahuatlatolli (tj. jasný, srozumitelný jazyk) nebo mexicatlatolli (tj.jazyk mexický). Zkrácené verze nahuatl a mexicano se používají v Mexiku dodnes. Označení nahuatl je častější a existuje několik forem jeho fonetického přepisu: náhuatl (tradiční přepis ve španělsky psané literatuře), nawatl, nauatl (s touto formou jsem se setkala v regionu La Huasteca). Klasickým nahuatlem je dnes označována varianta nahuatlu ze 16. století používaná ve správním centru aztécké říše v Tenochtitlanu, která byla zdokumentována španělskými misionáři. S označením mexicano (psáno i mejicano) se setkáme v dílech španělských autorů z období kolonie a někteří nativní mluvčí tak dodnes nazývají svůj jazyk. V evropském prostředí byl donedávna běžný název aztéčtina, odvozený od nejznámějšího kmene Nahuů, Aztéků, o jehož rozšíření se zasloužil v 19. století Alexander Humboldt.
Kolik lidí mluví nahuatlem a kde se hovoří
Celkový počet mluvčích nelze s přesností určit. Závisí na zdroji, ze kterého čerpáme. Mexický statistický úřad INEGI evidoval v roce 2000 1.448.936 mluvčích nahuatlu starších pěti let, ale odhady odborníků udávají čísla vyšší – dva až tři miliony.
V současné době se mluvčí nacházejí po celém území Mexika. Zastoupení mluvčích nahuatlu v jednotlivých spolkových státech se značně liší – od několika set tisíc po několik desítek.Podle posledního censu se mluvčí nahuatlu koncentrují především ve střední části Mexika ve státech Puebla – 400.000, Veracruz – 314.000, Hidalgo – 205.000, Guerrero – 130.000, San Luis Potosí – 131.000 mluvčích. Nicméně v centru bývalé Aztécké říše, kde se s příchodem Španělů mluvčí koncentrovali, je jejich zastoupení nízké: stát México – 40.000 a v hlavním městě je udáván pouze počet 28.000 mluvčích nahuatlu.

Z geografického hlediska je distribuce mluvčích nahuatlu značně nerovnoměrná. Bereme-li v úvahu pouze rozlohu států s nejvyšší koncentrací obyvatel, pak se mluvčí nacházejí v prostoru větším než 300.000 km2. Geografická vzdálenost jednotlivých oblastí mluvících nahuatlem pak výrazně ovlivňuje i dialektální variabilitu nahuatlu.

Komunity mluvčích nalezneme v řadě dalších regionů a prakticky ve všech velkých městech. Mimo území Mexika není oficiálně registrována žádná větší komunita mluvčích nahuatlu, nicméně řada emigrantů mluvících nahuatlem se nachází ve Spojených státech v Kalifornii, Texasu a New Yorku.
Porovnáme-li celkový počet mluvčích nahuatlu v různých obdobích 20.století, je zřejmé, že se jejich počet zvyšuje. V roce 1970 bylo registrováno 799.000 mluvčích, roku 1990 se počet zvýšil na 1.197.000, a poslední sčítání lidu již uvádí 1.448.936 mluvčích. Podíl mluvčích nahuatlu na celkovém počtu obyvatel Mexika se ovšem v průběhu posledního století snižuje. Na počátku 20.století tvořili mluvčí nahuatlu pět procent z celkové populace, o sto let později tvoří už jen jedno procento.
Kdo jsou Nahuové
Na úvod bych ráda vysvětlila, že pojem „Nahuové“ koluje spíše v odborné literatuře a mezi indiánskou elitou.Většina dnešních Nahuů se za Nahuy zase tak moc nepovažuje. Mnozí z nich na otázku Kdo jste? spíš odkáží na geografické místo svého původu anebo se označí jako „mexicano“ či „masehualli“. Označení masehualli používali mimo jiné i staří Aztékové, kteří tak nazývali obyčejný lid, rolníky. Nahuové jest vágní označení, které nelze číselně vystihnout, neboť k tomu není v Mexiku politická vůle ani podmínky. Statistiky pracují jen s údaji ohledně mluvčích nahuatlu, resp. podle toho, zda dotyčný sčítaný odpoví kladně na otázku Hovoříte nahuatlem?. Pak se logicky spíše mluví a píše o „mluvčích nahuatlu“ než o Nahuech.
V každém případě jsou současní Nahuové potomci Mešiků /šp: Mexicos/, předkolumbovských Nahůů, kteří se před Kolumbem dělili na řadu dalších skupin (např. Aztéky).K mé velké lítosti jsem u dnešních mluvčích nahuatlu jen zřídkakdy slyšela, že by se považovali za potomky Aztéků, kteří také hovořili stejným jazykem – nahuatlem. Vysvětlit to lze tím, že aztécký původ si totiž tak trochu přivlastnila mexická společnost, která se považuje za „meztisos“ (míšence domorodců a Evropanů), a tudíž aztécké symboly, historické i literární památky a jako by patřily celému mexickému národu.
Jak žijí Nahuové 21.století
Nahuaské oblasti si dodnes uchovávají tradiční zemědělský způsob života, kdy se obživa z velké části získává pěstováním kukuřice a zeleniny a chovem domácích zvířat. Tento životní styl umožňuje jen získání nezbytných prostředků k životu, proto až 90% mladých lidí už po několik generací opouští své rodiny a stěhuje se do měst za prací a vzděláním. Od 70.let 20.století pronikají do těchto oblastí výdobytky moderní společnosti, a se zavedením elektřiny si obyvatelé postupně pořizují televize, mlýny na kukuřici, rádia a dnes i dvd přehrávače, kamery a mobilní telefony. Při své poslední návštěvě v roce 2007 jsem viděla mladíka mačetou sklízet pole kukuřice se sluchátky na uších, napojených na mini mp3 přehrávač, zatímco jeho děda na oslovi vozil dříví na otop, a sestra rozdělávala otevřený oheň na přípravu večeře.
V nahuaských komunitách fungují silné rodinné svazky a tradiční rozdělení prací na mužské a ženské role je stále přítomné. Muž pracuje na rodinné či pronajaté půdě (milpa) nebo jako námezní rolník. Žena se stará o domácnost a děti a vypomáhá se zemědělskými pracemi. Těch pár žen a mužů, kteří se vrátí ze studií z měst, pracuje obykle jako učitelé.


Středisko ibero-amerických studií, Filozofická Fakulta, Univerzita Karlova v Praze
http://sias.ff.cuni.cz/       http://www.ff.cuni.cz/